Dlouho jsem zvažoval, zda na tento závod někam pojedu nebo zůstanu doma. Už jsem dlouho z domu nevysílal, na 2m už si ani nepamatuju. Anténu mám bez rotátoru pevně nastavenou na západ. Je už na střeše několik let bez žádné revize, tak jsem měl trochu obavu z PSV. Nakonec to nebylo tak špatné, tak jsem stáhnul na FT-847 výkon na 10W a pustil se do toho. Docela mě mile překvapilo množství stanic na pásmu i když podmínky nebyly zřejmě nic moc a hodně kolísaly. Při prolaďování pásma jsem hned narazil na OM stanici, která byla zboku mojí antény a spojení šlo hravě. Po pár spojeních jen okolo, do 100km, konečně první OK1. Podmínky v tomto okamžiku šly krásně nahoru a spojení za 371 bodů bylo v deníku. Podmínky zůstaly ještě chvilku nahoře, tak ještě další dvě OK1 stanice nad 300km potěšily.
Abychom se už konečně mohli začít zabývat konkrétní realizací SDR softwaru, tzn. otázkami typu: na jakém procesoru to má běžet, jakým jazykem budeme software psát, či v jakém vývojovém prostředí bude tento projekt vyvíjen, je potřeba ještě zodpovědět jednu "kardinální" a několik méně podstatných otázek. Musíme si uvědomit, že veškeré operace (a budou to operace pouze matematické), které budeme se signály "I" a "Q" provádět, zaberou nějaký reálný čas. Naším úkolem bude tedy zajistit, aby přijímač reálně fungoval tak, že tuto latenci (zpoždění mezi vstupem signálu do QSD a výstupem signálu do sluchátek) nebudeme vnímat, lépe řečeno, latence neovlivní schopnost TRX dělat reálné QSO. Přiznám se, že mi to trvalo poměrně dlouho, než jsem to pochopil, jak se to udělá, ale toto považuji pro sebe za naprosto zásadní "objev", který mi v podstatě umožnil vůbec pokračovat.
V minulém díle jsme si ukázali na několika zapojeních, jak jsou řešeny obvody pro demodulaci pomocí druhé (fázové) a třetí (weaver) metody. Cílem tohoto seriálu je postavit CW TRX, který bude místo fázovacích článku nebo kvadraturních oscilátorů a směšovačů používat software.
Jaké SDR budeme tedy vlastně stavět?
Abychom mohli hardware nahradit softwarem, je potřeba nahradit nejprve analogový signál digitálním. Zde je na místě možná osvětlit to, že to "pravé" SDR používá jako zdroj signálu přímo anténu. Náhrada analogového signálu za digitální se děje přímo digitalizováním (vzorkováním) signálu přímo z antény velmi rychlým analogově-digitálním převodníkem (ADC - Analog to Digital Converter). V těchto DDC (Direct Digital Conversion) rádiích se vzorkuje celé KV pásmo 0-30MHz.
Pak jsem objevil toto: Norcal NC2030 a schéma. Konečně jsem našel něco, co vypadá jako SDR. Tohle by mohla být vážná konkurence pro NE602. Podívejme se tedy na zapojení. I když tohle bych ještě nenazval SDR, protože tam zatím není nic softwarového, používají se zde metody SDR pro práci se signálem. Tak předně směšovač. Autorem celého TRX je Dan Tayloe, N7VE, který je i držitelem patentu na tento tzv. QSD mixer (Quadrature Sampling Detector). Nečekejte ode mě zde ani později jinde v seriálu, nějaké sofistikované definice nebo matematické důkazy toho, proč něco funguje tak a ne jinak. Vysokoškolskou matematikou a metodami frekvenční analýzy jsem se zabýval naposledy před více jak 40 lety na vysoké škole a hlubší znalosti obojího jsou obávám se nenávratně ztraceny.
Již hodně dlouhou dobu si chci postavit nějaké rádio vlastníma rukama. Už netoužím po žádném komerčním rádiu.
Hromadu jsem jich koupil a zase prodal, některá stále mám, ale už mě to nějak netěší na nich vysílat.
Došel jsem k názoru, který propaguje Milan OK1IF
na svém webu:
"Nevěřte v krizi rádia - krize je jen v nás. Zahoďte své super stroje a zkuste si postavit zařízení QRP - tudy vede cesta ke komunikaci".
S tím nemohu než vřele souhlasit. A protože mě nejvíce baví telegraf a QRP, rozhodl jsem se postavit si QRP telegrafní transceiver.
S radioamatérstvím jsem začal ve 12 letech v radioklubu OK2KAU v Orlové, pod vedením skvělých hamů jako OK2BPR, OK2BFH, OK2BJJ, OK2BTI a dalších.
První koncesi jsem získal v 15 letech a začal jsem vysílat jako OL7AWQ.
Po delší pauze jsem další koncesi získal v roce 1986 jako OK1FUG.
V Rokycanech jsem se s OK1KRY účastnil Polních dnů i jiných závodů,
ve Strašicích u Rokycan jsme spolu s OM3CUG a OK2PWR založili radioklub OK1ORG.
Pak jsem se vrátil zpátky na Moravu a zhruba od roku 2000 závodíme spolu s Romanem OK2UKG
na pásmech od 2m až do 1,2cm.(24GHz).